V Česku se otevírá možnost výstavby až šesti nových přečerpávacích vodních elektráren, které by neměly představovat konflikt se zájmy ochrany přírody a krajiny. Ministerstvo životního prostředí a zemědělství představilo seznam nejvhodnějších lokalit pro realizaci tohoto plánu, které zahrnují oblasti Orlík, Slapy, Pastviny, Libochovany, Vinice a Slezská Harta. Výstavba takových zařízení by stála desítky miliard korun, a jejich celkový instalovaný výkon by dosahoval 1222 MW, čímž by zdvojnásobil stávající výkon přečerpávacích elektráren v České republice. Takový plán představil ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Seznam vhodných lokalit vychází ze studie ministerstva průmyslu z roku 2010 a zahrnuje i místa navržená ministerstvem životního prostředí a vodohospodáři. Podle ministra Hladíka by tyto elektrárny měly mít minimální dopad na životní prostředí, jelikož by vznikaly na již existujících přehradách. „Z pohledu dopadu na životní prostředí je vždy lepší využít stávající soustavu nebo jednu z nádrží a postavit pouze druhou nádrž,“ řekl Hladík.
V případě elektráren Vinice a Libochovany by výstavbu mohly financovat státní podniky Povodí Labe a Vltavy, zatímco u zbývajících míst by mohla být investorem polostátní firma ČEZ, která provozuje ostatní vodní elektrárny v zemi. Náklady na výstavbu elektrárny Vinice by dle současných cen dosahovaly 28 miliard korun, přičemž by byla realizována během čtrnácti let. Potenciální náklady výstavby zbývajících elektráren zatím nebyly zveřejněny.
Ministerstvo zatím řeší správný investorský model a zdroje financování, nicméně to ještě nezaručuje, že elektrárny skutečně vzniknou. „Je to jen posouzení toho, že u těchto šesti lokalit je dopad na životní prostředí minimální nebo zanedbatelný,“ upřesnil ministr Hladík.
U výstavby elektrárny Vinice by se voda z Orlické nádrže přečerpávala na vrchol kopce Pteč, kde by vznikla horní nádrž o objemu 4,4 milionů metrů krychlových. Dále by bylo potřeba vybudovat podzemní, asi tři kilometry dlouhý přivaděč z horní nádrže zpátky do Orlické přehrady. V dolní části elektrárny by vznikla strojovna se čtyřmi turbínami po 110 MW, s roční výrobou elektrické energie ve výši 217 800 MWh.
Implementace nových přečerpávacích elektráren by podle Hladíka přispěla ke zvýšení energetické nezávislosti a bezpečnosti České republiky. Výroba z obnovitelných zdrojů energie není plynulá, a proto je klíčové doplňovat ji akumulací. Přečerpávací elektrárny mohou v případě nutnosti dodávat elektřinu do sítě během minuty, což z nich dělá jedno z nejefektivnějších úložišť elektrické energie.
V současné době jsou v Česku v provozu čtyři přečerpávací vodní elektrárny: Dlouhé Stráně, Dalešice, Štěchovice II a Černé jezero. Jejich celkový instalovaný výkon je 1171,5 MW. V roce 2022 tyto elektrárny na čerpání odebraly 1290,4 GWh a vyrobily 977 GWh, což za rok odpovídá spotřebě asi 333 tisíc průměrných domácností.
