U Bílovce se po 84 letech znovu roztočil větrný mlýn, klíčová byla výroba dubové brzdy

U Nových Dvorů u města se po 84 letech znovu roztočily lopatky historického větrného mlýna. K obnovení pohybu přispěla především výroba a instalace speciální dubové brzdy, která reguluje chod celého soukolí.

Dubová brzda jako technická výzva

Klíčovým prvkem obnovy byla atypická konstrukce brzdového systému, který musí bezpečně zastavit a kontrolovat pohyb velkého palečného kola. Jeho průměr dosahuje přibližně tří metrů.

Na výrobě se podíleli řemeslníci, kteří upozorňují, že podobné zakázky jsou v praxi velmi vzácné, protože většina větrných mlýnů je dnes již nefunkční a zachovává se pouze jako statické památky.

Unikátní technické řešení

Odborníci upozorňují, že každý větrný mlýn tohoto typu měl původně individuálně navržený brzdový mechanismus. V mnoha případech se však tato zařízení do dnešní doby nedochovala, což zvyšuje náročnost jejich rekonstrukce.

Součástí obnovy byly také postupné úpravy a dolaďování jednotlivých částí mechanismu tak, aby bylo možné bezpečné uvedení mlýna do pohybu po desítkách let nečinnosti.

Historie mlýna a jeho význam

Větrný mlýn vznikl před rokem 1880 a do oblasti u Nových Dvorů byl přemístěn přibližně v roce 1910. Poslední známé mletí je doloženo v roce 1942. Od té doby objekt postupně chátral a byl mimo provoz.

Jedná se o jediný dochovaný větrný mlýn svého typu v České republice, který kombinuje více technologických prvků, včetně dvou mlýnských složení a doplňkových zařízení pro zpracování obilí.

Postupná obnova za podpory dotací

Správcem objektu je město, které dlouhodobě financuje jeho obnovu. Náklady posledních let dosahují přibližně jednoho milionu korun, přičemž většina prostředků pochází z dotačních programů.

Právě dokončené práce umožnily mlýn znovu uvést do pohybu. V dalších etapách se počítá s pokračující údržbou, ochranou dřevěných částí a doplněním chybějících konstrukčních prvků.

Cíl: obnovení funkční památky

Odborníci i správci památky usilují o to, aby byl mlýn v budoucnu alespoň částečně uváděn do chodu za vhodných povětrnostních podmínek, tedy při dostatečném větru.

Součástí zpřístupnění jsou také pravidelné prohlídky v letní sezóně, které návštěvníkům umožňují nahlédnout do fungování této technické památky.