Šestnáctiletý Jan Baloun a studentka Aneta Růžičková se stali hrdiny svých měst. Jan zasáhl, když dva mladíci v Ostravě napadli šikanovaného chlapce, zatímco Aneta v Praze zachránila ženu po zástavě srdce. Oba mladí lidé přizvali veřejnost ke statičnosti v krizových situacích a zdůraznili, že i sebemenší čin má význam.
Podle psycholožky Ludmily Mrkvicové se lidé v náročných chvílích často obávají, že by se mohli stát terčem agrese, a proto se chovají lhostejně. Příběh šestnáctiletého Jana a obleženého šikanaovaného chlapce v Ostravě, který se stal terčem útoku, svědčí právě o takové lhostejnosti. Jan byl jediný, kdo se rozhodl zasáhnout, a za své hrdinství byl oceněn medailí od ředitele Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje.
V Praze, na druhou stranu, Aneta Růžičková, studentka na cestě ze školy, narazila na ženu trpící zástavou srdce a ihned zavolala záchrannou službu. Aneta zdůraznila důležitost znalosti první pomoci a upřímně doufala, že i ostatní by udělali stejně.
Příběh Anety se dostal na sociální sítě, kde jí zpěvák Marek Ztracený poděkoval a nabídl jí doživotní vstup zdarma na své koncerty. Někteří uživatelé ale reagovali tím, že podobná pomoc by měla být automatická a neměla by být oceněna. Aneta to komentovala následovně: 'Je to povinnost, kterou by měl dodržovat každý člověk. Já jsem byla vybrána za všechny lidi, kteří někdy pomohli.'
Jan i Aneta souhlasili, že lidé by měli reagovat a pomoci ostatním v krizových situacích, aniž by se báli vlastního bezpečí. Jan doporučuje zavolat záchrannou službu nebo zařvat, aby upozornil na situaci. 'Jakákoliv reakce může pomoct,' dodává. Studentka Aneta doporučila lidem uvědomit si, že někdy se může stát, že budou potřebovat pomoc sami nebo jejich blízcí.
