Výzkumný vědecký tým zjistil, že po kůrovcové kalamitě, která v posledních letech zasáhla české lesy, se objevily desítky ohrožených druhů živočichů a rostlin. Mezi nimi je jeden druh potemníka, který nebyl v Čechách vůbec znám, a na Moravě byl velmi vzácný. Vědci zkoumali pětačtyřicet míst v Nízkém Jeseníku, na Českomoravské vrchovině a v jižních Čechách. Jejich výsledky byly nedávno zveřejněny ve vědeckém časopise Forest Ecology and Management.
Dosud se nikdo nevěnoval tomu, co se v lesích zasažených kůrovcem děje s rostlinami a živočichy. Zjištění ohledně počtu objevených společenstev ve sledovaných oblastech Lukáš Spitzer z Muzea regionu Valašsko označil za překvapivá. Na zkoumaných místech rostlo v průměru přes osmdesát druhů vyšších rostlin, z nichž sedmnáct je v červeném seznamu ohrožených druhů, a žila tam třetina všech tuzemských denních motýlů. Zejména citlivější luční druhy přitom byly populačně bohaté.
Spitzer sdělil: „Mezi nočními motýly jsme našli nejen specialisty vyvíjející se na lišejnících či vzácné obyvatele lesních luk a mokřadů, ale i netušené počty velkých atraktivních druhů, jako jsou přástevník medvědí a bourovec trávový. Z téměř dvou stovek brouků vázaných na mrtvé dřevo jich téměř čtvrtina figuruje v červeném seznamu (ohrožených druhů), mezi nimi i pýchavkovník červcový a kornatec drobný.'
Podle Lukáše Čížka z Entomologického ústavu Biologického centra AV ČR byl největším přínosem po kůrovcové kalamitě pro brouky vznik otevřených parkových lesů a skokový nárůst množství osluněného mrtvého dřeva. „Toho by v přírodních lesích bylo obrovské množství, naopak v hospodářských lesích je ho obvykle málo,' uvedl Čížek.
Vědci upozornili na to, že po kůrovcové kalamitě budou lesy podle zákona znovu zalesněny, proto je jejich oživení jen dočasné. Doporučují proto mimo jiné to, aby se znovu vše nezalesňovalo smrkem, ale tolerovaly se samovolně vzniklé drobné světliny a mokřady. Martin Konvička z Jihočeské univerzity konstatoval: „Ukazuje se, že ponechání prostoru přirozené obnově může být lacinější a umožní rychlejší produkci biomasy, kterou potřebujeme pro naplnění klimatických cílů.'
