AI mění ekonomiku: 40% pracovních míst v ohrožení a rostoucí výzvy nerovnosti

Mezinárodní měnový fond zkoumal dopad umělé inteligence na globální ekonomiku a nutnost politik pro zajištění přínosů AI. Na 40% pracovních míst ve vyspělých ekonomikách může být AI ovlivněno, což může zvýšit nerovnost příjmů a majetku. Tvůrci politik musí plánovat rekvalifikační programy a sociální záchranné sítě, zatímco různé ekonomiky potřebují investovat do infrastruktury, inovací a dovedností.


Mezinárodní měnový fond zkoumal transformační potenciál umělé inteligence na globální ekonomiku a potřebu politik, které by zajistily přínos AI pro lidstvo.

Globální dopad na zaměstnanost

Očekává se, že umělá inteligence ovlivní téměř 40 % pracovních míst na celém světě. Ve vyspělých ekonomikách by mohla ovlivnit přibližně 60 % pracovních míst. Jedinečná schopnost AI ovlivňovat vysoce kvalifikovaná pracovní místa ji odlišuje od tradiční automatizace.

Rozdílné dopady v různých ekonomikách

Vyspělé ekonomiky mohou pocítit jak významná rizika, tak příležitosti plynoucí z AI, zatímco rozvíjející se trhy a rozvojové země, které jsou AI méně vystaveny, mohou čelit méně bezprostředním narušením, ale hrozí jim zaostávání kvůli nedostatečné infrastruktuře a kvalifikované pracovní síle.

Obavy z nerovnosti

V rámci jednotlivých zemí by AI mohla prohloubit příjmovou a majetkovou nerovnost. Může zvýšit produktivitu a mzdy těch, kteří umělou inteligenci dokážou využít, ale zanechat pozadu ty, kteří ji využít nedokážou. Potenciál AI nesmírně doplňovat pracovníky s vysokými příjmy by mohl nerovnost dále zvyšovat.

Tvorba politik a připravenost na AI

Tvůrci politik se musí zabývat výzvami, které AI přináší, a zaměřit se na komplexní sociální záchranné sítě a rekvalifikační programy. Index připravenosti na AI vypracovaný MMF hodnotí připravenost zemí na AI a zdůrazňuje větší připravenost bohatších ekonomik.

Analytický přístup k dopadům AI

Analýza zdůrazňuje naléhavou potřebu vyspělých i rozvojových ekonomik přizpůsobit se vývoji AI. Vyspělé ekonomiky by se měly zaměřit na inovace v oblasti AI a regulační rámce, zatímco rozvíjející se a rozvojové ekonomiky by měly investovat do digitální infrastruktury a dovedností pracovní síly.

Jak poznáme, že AI zvyšuje produktivitu nebo že AI bude představovat existenční hrozbou pro lidstvo?

Ekonomie odpovídá: porostou úrokové sazby. Podle standardní teorie ocenění aktiv by obě možnosti předpovídaly velký nárůst reálných úrokových sazeb v důsledku tzv. 'vyhlazování spotřeby'. Z jednoduché logiky vyplývá, že při očekávání buď rychlého růstu, nebo budoucího vyhynutí budou totiž lidé méně spořit, což zvýší reálné úrokové sazby.



Komentáře

Váš komentář článku...

Zadejte vaše jméno
Zadejte váš email
Zadejte komentář

Další články z rubriky


Hlavní zprávy