Sucho bezprostředně ohrožuje tisíc obcí v Česku. Stát vyčlenil půl miliardy na zadržování vody

Sucho se v Česku prohlubuje a bezprostředně ohrožuje přibližně tisíc obcí. Vyplývá to ze seznamu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Ministerstvo životního prostředí pro ohrožené obce vyhradilo 500 milionů korun ze Státního fondu životního prostředí. Peníze mají podpořit především opatření, která pomáhají zadržovat vodu v krajině. Obce mohou na řešení problémů se zásobováním vodou získat podporu také od ministerstva zemědělství.

Rozsah problémů ukazuje například situace v Tučapech na Táborsku. Tamním obyvatelům několikrát ročně vysychají studny, a to i mimo letní měsíce. Nedostatek podzemní vody se dotýká také místního pivovaru a zdroje, který zásobuje část domácností připojených k obecnímu vodovodu. Letos je situace natolik vážná, že vodojem už několik měsíců doplňují cisterny, které přivážejí vodu téměř každý den.

Tučapy připravují vodovod, obce hledají nové zdroje vody

Za dlouhodobým poklesem hladiny podzemní vody v oblasti stojí především nedostatek srážek. Letos v září jich podle zveřejněných údajů spadla méně než polovina oproti stejnému období předchozího roku. Krátké deště sice zvlhčí povrch půdy, ale voda se nedostává v dostatečném množství do hlubších vrstev, odkud by mohla doplňovat podzemní zdroje.

Tučapy získaly od ministerstva zemědělství dotaci, která pokryje téměř 70 procent nákladů na vybudování veřejného vodovodu za 50 milionů korun. Obec se plánuje napojit na hlavní přivaděč Jihočeského vodárenského svazu, který vede přibližně kilometr a půl od ní. Pokud se projekt podaří dokončit podle očekávání, obyvatelé by mohli mít vodu z nového vodovodu k dispozici na konci roku 2027.

Vedle nových vodovodů se obce snaží zmírňovat dopady sucha také úpravami krajiny. Ořechov na Brněnsku vysazuje trvalky a stromy, podporuje zasakování vody a buduje rybník. Za poslední čtyři měsíce tam podle uvedených údajů spadly pouze přibližně dva milimetry srážek. Obec využívá také pozemkové úpravy, při nichž vznikly nové polní cesty, biokoridory a aleje. Navazují na ně další opatření, například mokřady, rybníky a obnova pramenišť.

Vohančice na Brněnsku upravily celkem 33 hektarů okolní krajiny. Vysadily tisíce stromů a vybudovaly rybník i tůně, které pomáhají zadržovat vodu. Celkové náklady dosáhly přibližně 80 milionů korun. Čtvrtinu zaplatila obec a zbytek pokryly dotace. Podle starosty přinesly úpravy kromě přínosů pro životní prostředí také příjemnější mikroklima v obci.

Obnovy toků a mokřadů pomáhají zadržovat vodu

Také Herálec na Vysočině kombinuje několik opatření. Povodí Moravy před přibližně třemi lety vrátilo řeku Svratku u obce do původních meandrů, čímž se její tok prodloužil asi o dva kilometry a proudění vody zpomalilo. Obec zároveň obnovila rybník Hať, jehož odbahnění zvýšilo schopnost zadržovat vodu o 30 procent. Oprava stála přibližně 5,5 milionu korun. V okolí rybníka vznikly tři tůně o celkové ploše 650 metrů čtverečních a před zhruba třemi lety obec vybudovala také pět mokřadů.

Podobné zásahy mají zpomalovat odtok vody z krajiny a vytvářet podmínky pro její zadržení v půdě, mokřadech a vodních nádržích. Samy o sobě však nenahradí chybějící srážky. Rozsah letošního sucha potvrzují také údaje vědců z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR – CzechGlobe, které zveřejňuje projekt InterSucho.

Výjimečné půdní sucho zasahuje téměř třetinu Česka

Výjimečné až extrémní půdní sucho postihuje bezmála třetinu území republiky. Nejhorší situace je v jižních Čechách a na Moravě, především v její jižní a východní části. Odborníci hodnotí nasycení půdy vodou porovnáním aktuálního stavu s průměrem za období let 1961 až 2015. Dostatečně nasycený půdní profil se podle zveřejněných údajů nachází už jen v Krkonoších. Na Břeclavsku a Hodonínsku kleslo nasycení půdy pod deset procent.

Česko se současně potýká i s hydrologickým suchem. Velká část sledovaných profilů na řekách vykazuje nízké průtoky a hladiny přehrad na řadě míst dlouhodobě klesají. Zemědělství zatím podle odborníků nemá kvůli nedostatku vláhy zásadní problémy. Pro vzcházení ozimých plodin může na mnoha místech stačit voda ve svrchní vrstvě půdy.

Dlouhodobý nedostatek vody oslabuje lesy

Mimořádně náročný je letošní rok pro lesní porosty, které trpěly dlouhodobým suchem a vysokými teplotami. Srážky z posledních týdnů na většině sledovaných ploch nestačily k doplnění hlubšího vláhového deficitu. Stromy na mnoha místech ukončily růst s velkým předstihem a na většině sledovaných lokalit se jej už nepodařilo obnovit.

Určitou míru vodního deficitu vědci pozorují přibližně u čtyř pětin lesních porostů. Uspokojivé vláhové podmínky má pouze šest procent lesů. Oslabení stromů může ovlivnit jejich vitalitu i schopnost regenerace v příštím roce.

Česku chybí na každý metr čtvereční 150 litrů vody

Podle meteoroložky Taťány Míkové dosahuje celkový srážkový deficit v Česku přibližně 150 litrů vody na metr čtvereční, což přirovnala k objemu plné vany. Aby se tento dluh podařilo do poloviny února vyrovnat, muselo by během tří zimních měsíců spadnout tolik deště a sněhu, kolik běžně naprší a nasněží za půl roku. Srážky by navíc musely přicházet postupně, aby jejich intenzita nezpůsobila povodně.

Největší podíl na letošním deficitu měly podle Míkové měsíce červenec, březen a duben, které dohromady představovaly polovinu chybějících srážek. Jediným měsícem, který nebyl srážkově suchý, byl únor. Největší deficit vůči normálu vykazují Zlínský a Jihočeský kraj. V Praze a Středočeském kraji chybí necelých 100 litrů vody na metr čtvereční.

Dlouhodobé výhledy podle Míkové počítají do konce roku s průměrnými srážkami. Od ledna do března 2027 očekávají mírně nadprůměrné úhrny. Pro doplnění podzemních zdrojů a zmírnění dopadů sucha tak bude důležité nejen celkové množství srážek, ale také jejich časové rozložení.